„Třeba z někoho vyvodíme jeho játra!“ dodal krvežíznivě (a trochu zasněně) Rozčtvrť. Na amputaci vnitřních i vnějších orgánů byl specialista pro většinu známých živých druhů. I když je třeba dodat, že u Homo Sapiens dosahovaly jeho zákroky mnohem vyšší kvality.
„Ano pane, hned to bude, pane,“ řekl nepřítomně Politix a v duchu si ještě jednou probíral slova mladého barbara. „Éé, vy v tom vaku máte peníze?“
„Pochopitelně. Třicet pět tisíc stříbrných tolarů. A jestli bude chybět jenom jeden jediný…“
„A na co jste pak šli do banky? Ne, já už nechci nic slyšet,“ chytil se Politix rukama za hlavu. Tedy levou rukou, tou pravou se praštil kuší do helmy a střelil přímo mezi nohy fresky, která zdobila strop. „Já vás teď odvedu,“ rychle se zklidnil, protože v očích Rozčtvrtě Jámufláknu zachytil nebezpečný záblesk. „S vaším laskavým svolením vás odvedu ke svému nadřízenému, veliteli Bosákovi a ten ať si to s vámi vyřídí, jak bude chtít.“
Politix oznámil komunikátorem na stanici: „Dva zatčení, odvádíme je k veliteli,“ a způsobil tak další záplavu na kalhoty strážného v komunikační centrále. Tentokrát to byla káva, která moc stopy zanechává. Ale byla právě čerstvě uvařená a tedy VELICE horká.