Málem mu začaly rezavět kalhoty, když barbar prudce škubnul rukama dopředu. Strážný s okovy pravděpodobně bude korozí později obtěžován, ale i s mokrýma kalhotami (ještě že vlněné spodky tak dobře sají) opatrně připevnil okovy na mohutná zápěstí před svým obličejem.
Mladší barbar tiše uklidňoval otce: „Jen klid, tati. Zavedou nás za někým kompetentním a ten nás určitě propustí, až mu všechno vysvětlíme.“
„Aby nás ten kontempontentní nějak neto-nezkompontoval…“ zabručel Rozčtvrť, ale pak zaburácel na svého rádoby zatykatele: „Vem mi aspoň přilbu a sekeru, dyž už si na mě pověsil ty blbinky. A ne abys je opalcoval, jinak si je vyleštím tvojí krví, prasečí hlavo!“ Nešťastník se pod slovní vichřicí zapotácel a málem upadnul.
„Policistům bys nadávat neměl, tati,“ pokáral Balet otce. „Ale je pravda, že bych doporučoval slušné zacházení s naším majetkem,“ dodal znatelně ostřejším tónem na adresu druhého strážného, který připevňoval okovy jemu.