Ta sekera

„je rodinná to, památka! Je v naší rodině už celou to, degeneraci, po tom co sem si svoji starou zničil vo jednoho blbýho golema tak, že by se dala používat na šlehání toho, šlehačky! Tak byla zkroucená, mrcha! Tudletu mi dělal nejlepší zbrojíř v celý blbý Akátonii. Lepší už nikdy neudělá!“
„Protože jsi mu dal za to anatomicky tvarované toporo falešný tolar a když ti začal nadávat, hned jsi ho tou sekerou rozčtvrtil. To bylo hodně nevychované…“ poznamenal Balet a sledoval strážného, který zjistil, že barbarův pytel uzvedne jenom oběma rukama.
„To byla naprosto legální tamto, sebeobrana! Přesně podle těch… pagrarafů, jak si mi je tenkrát vysvětloval!“ ohradil se Rozčtvrť, ale moc jistoty v jeho hlase nebylo.
„To už byla nepřiměřená sebeobrana, táto,“ povzdechl si Balet. „On tě napadl slovy a ty jsi se bránil sekerou. No,“ obrátil se na Politixe, „myslím si, pane důstojníku, že byste nás měl odvést za nějakou oprávněnou osobou, které bychom celé to nedorozumění vysvětlili. Upozorňuju ale, že jestli bude v mém vaku jen jediná mince chybět, vyvedeme z toho patřičné důsledky.“