Papouškobotnice

se daly snadno vycvičit (odborně řečeno nabouchat program), aby na zatahání za chapadélko nebo hlasový povel zareagovaly škubáním za jiné, nebo nějakým zvukem. Nebylo to sice stoprocentně účinné, i ty nejkvalitnější papouškobotnice měly občas v hlavách brouky, ve většině případů to ani nebylo nijak zvlášť efektivní, ale bylo to v módě. Městská hlídka byla jedna z prvních institucí vybavená IBM, neboli Informace Bouchající Mutanti, jak se jim říkalo oficiálně. Neoficiálně to byly mizerné uvřeštěné hroudy s chapadélky, jedním skoro slepým okem (Živomich Trochuzmatek pracoval na nových mutantech, kteří by měli mít vizuální schopnosti srovnatelné s lidmi. Zatím byl neúspěšný. Při zatím posledním pokusu, spočívajícím ve zkřížení 32-chapadlové papouškobotnice s orlem, dostal nakonec papouškobotnici bez očí, ale zato s dvaatřiceti malými křidélky) a papouščím zobanem, porostlé strakatým peřím.