„Říkal jsem ticho! Za vaši drzost bych vás měl popravit, ale objevila se tady ještě jedna možnost. Půjdete do arény!“
„Cože?!“ zařvali oba barbaři.
„Půjdete do arény,“ pokračoval poněkud otřeseně Bossák. Ve zvěřinci se rozmohla nějaká otravná choroba a polovička zvířat je tak vyčerpaná, že se nedokážou ani vy to… vytentovat. Ale lidi se chtějí bavit, sjeli se na dnešní představení z celého okolí a asi by zdemolovali arénu, kdyby se nic nedělo. Takže vystoupíte vy dva. Předvedete pořádnou šou a my vám vrátíme věci, dokonce i ty peníze, které jste ukradli zatím neznámo kde…“
„Nic jsme neukradli,“ ohradil se Balet.
„Nepřerušujte mě, barbaři! Vyvedeme vás z města a necháme vás jít. Tak velkorysou nabídku nedostanete nikde jinde, jenom v našem osvíceném městě. Všude jinde by vám dali špagát kolem krku a to samé uděláme my, jestli nepůjdete do arény. Do arény totiž můžou jenom dobrovolníci a otroci. Takže co, barbaři? Chcete konopnou ozdobu na vaše odporně přerostlé krky, nebo arénu?“