Na jeden vzruch axonu reaguje tedy vždy určité množství svalových vláken. Svalová vlákna, která podléhají síti vlákének jednoho axonu, tvoří tzv. motorickou jednotku. Nesmíme tento pojem směšovat se svalovým snopečkem oddělitelným preparačně. Jeden takový snopeček může totiž obsahovat vlákna různých motorických jednotek. Záleží tedy na příslušnosti k axonu. Tím je dána složitost a individuálnost funkce jednotlivých svalů. Počet svalových vláken v motorické jednotce je různý. Ve svalech s jednoduchou funkcí je počet svalových vláken v motorické jednotce (obsažený ve svalech snopečcích) značně vysoký, u svalů s vysoce specifickou funkcí naopak velmi malý. U reprodukčních umělců často používané svaly mimické, oční apod. mají rovněž malý počet svalových vláken v motorické jednotce. Tyto hmotou malé svaly mají tedy velký počet axonů, a tím je zajištěna složitost těchto pohybů. Sval, jak jej anatomicky chápeme (např. m.soleus, gastrocnemius, biceps atd.), může být někdy samostatnou funkční jednotkou, jindy jednotlivé části jednoho svalu mají funkci zcela samostatnou (např. gluteální svaly, deltoideus aj.). Souvisí to opět s uspořádáním motorických jednotek toho kterého svalu.