V játrech

je převážně přeměněna zpět na cukr. Působíme-li na takto unavený sval přívodem kyslíku ve větším množství, kyselina mléčná se složitou reakcí mění na CO2, H2O a navíc volnou energii sloužící k obnově ATP. Z toho vyplývá, že sval je schopen vykonávat maximum své možnoti pouze za přístupu kyslíku. Množství kyslíku limituje množství svalem vykonané práce. Po maximální svalové práci zůstává spotřeba kyslíku zprvu dál vysoko nad množstvím, které je zapotřebí pro sval v klidu, třebaže sval již nepracuje. Postupem času spotřeba O2 pomalu klesá. Na klidovou úroveň se vrací zhruba za 1/2 - 2 hodiny. Kyslíkovým dluhem rozumíme rozdíl objemu spotřebovaného kyslíku po skončení svalové činnosti a objemem spotřebovaným svalem v klidu ve stejném časovém limitu.