A tak se střídají zóny:

A-H-A-I-Z-I-A-H-A-I-Z-I ... atd. Při pozorování v elektronovém mikroskopu, kdy sval pracoval, se ukázalo, že při pohybu zůstává velikost pásu A beze změny, rovněž tak pásu I. Svoji šíři mění pás H. Změna délky vlákna se děje tedy v této oblasti tak, že pásy A a I klouzají přes sebe.
Štěpením makroergních vazeb, změnou ATP na ADP a fosfát vzniká volná energie, která se projeví svalovou funkcí. Glukóza se svým rozkladem též stará o vznik energie, která slouží znovu ke vzniku ATP. Po dalším štěpení vzniká opět volná energie k svalové činnosti. Za anerobních podmínek vzniká kyselina mléčná. Po určitou dobu může tedy sval pracovat i bez přítomnosti kyslíku. Ovšem nahromadění kyseliny mléčné způsobí rychlý nástup únavy. Při maximální svalové práci však nikdy nekryje kyslík nároky činného svalu, proto se kyselina mléčná rovněž hromadí ve svalech a proniká do oběhu krevního.