Kosterní sval

tvoří dlouhá válcovitá vlákna v délce 1 - 40 mm o průměru 50 - 100 i více μ (mí). Každé svalové vlákno obsahuje množství ještě menších vláken - svalových fibril o síle 1 - 2 μ. Tyto fibrily jsou uloženy paralelně vedle sebe v buněčné hmotě (sarkoplasmě). Svalové vlákno je obaleno buněčnou blankou (sarkolemou). Svalové fibrily pod světelným mikroskopem jeví obraz žíhání: střídají se zde proužky světlejší a tmavší, což je dáno lomivostí světla příslušné struktury. Odtud též pojem příčně pruhovaný sval. Tmavě se jevící pruhy obsahují silně lomivý materiál, který je dvojlomný - anisotropní. Označuje se písmenem A. Světlé pruhy jsou naproti tomu isotropní a nazývají se písmenem I. Uprostřed pruhu A je ještě patrná oblast méně lomivého materiálu, která je značena písmenem H (od německého hell - světlý). Obdobně uprostřed světlého pruhu I je proužek značně lomivého materiálu, který se jeví jako tmavý a je značen písmenem Z (z německého Zwischenscheibe - mezikotouč).