Tímto klinickým termínem

je míněna rozšiřující se část diafýzy na obou koncích dlouhé kosti mířící ke kloubním koncům. Epifýzy (vznikající ze sekundárních osifikačních jader v období postnatálním) se dělí na intraartikulární s cévním zásobením procházejícím kloubním pouzdrem (hlavice femuru a radia) a extraartikulární, do nichž vstupují cévy přímo mimo pouzdro (veškeré ostatní). Apofýzy (tzv. tahové epifýzy) jsou uloženy vždy extraartikulárně a upínají se na ně svaly. Fýzy (růstová ploténka či chrupavka) je histologicky hyalinní chrupavkou obsahující kolagenní vlákna. Její chondrocyty jsou v ní uspořádány ve sloupce v podélné ose kosti. Směrem od epifýzy k diafýze v ní rozeznáváme vrstvu rezervní, v níž jsou buňky difusně rozptýleny v mezibuněčné hmotě. Probíhající cévy míří k vrstvě další - poliferativní, která zabírá téměř polovinu celé fýzy.