„Já jim dám!“

vztekle drtil mezi zuby nadávky a vyhrůžky Rozčtvrť. Zatínal pěsti a z uší se mu málem kouřilo. To, že mu nevrátili jeho sekeru a že ho nahnali do arény skoro nahého, mu náladu změnilo z běžné krvežíznivé pochmurnosti na stav téměř šíleného berserkra. Jeho syn si zatím protahoval tělo a procvičoval svaly. Ne pomocí cviků nějakého vražedného bojového umění, jak se někteří diváci domnívali, ale tanečními cviky, které se naučil v amatérském baletním kroužku. Podle své vášně si dokonce zvolil i jméno. To bylo právě předmětem debaty mezi zasvěcenci v hledišti. Typické jméno barbara popisovalo jeho nejoblíbenější způsob likvidace protivníků. Takže se v hledišti několikrát ozvala (s různými jazykovými variantami) věta typu: „To je jako utancuje k smrti? Postaví se jim na hlavu začne tancovat?“