Pohyb na míšní úrovni:

Motorický neuron se nachází v předním rohu míšním. Obsahuje nervovou buňku, dendrity a axon, který sahá až ke svalu. Mícha je rozdělena na části, které nazýváme míšními segmenty. Nervová vlákna z jednoho míšního segmentu spolu tvoří smíšený nerv. Jsou to jednak vlákna eferentní, která vedou vzruchy na periférii (např. ke svalu), jednak vlákna aferentní, která vedou z periférie a končí na rozdíl od dráhy motorické, která má buňky v předním rohu míšním, u buněk v zadním rohu míšním. V každém segmentu jsou tyto buňky zadního i předního rohu míšního navzájem propojené. Sledujeme-li aferentní dráhu z periférie, která běží smíšeným nervem k buňkám v zadním, zjišťujeme další možnosti vedení vzruchu:
a) proběhne spojkou k motorickým buňkám předního rohu míšního (podle typu "informace" buď k motorické buňce agonisty nebo antagonisty),
b) pokračuje aferentně vzhůru k mozku. V klidu je trvalá aktivita aferentní dráhy příčinou určitého svalového napětí - reflexního tonusu. Dojde-li k pasivní rychlé změně délky svalu (např. známý úder kladívkem do čéškové šlachy - úponu čtyřhlavého svalu stehenního), prudce se zvýší aferentní signalizace. Spojením zadních buněk míšních s předními se podráždí motorická buňka a eferentní drahou dojde k rychlé změně svalového tonu, který se okem jeví jako záškub, je-li klidový (reflexní) tonus větší, je větší i tento záškub. Tento typický míšní reflex může být navíc ovlivňován jak z periférie, čili jakýchsi "podřízených oblastí" (např. při podráždění kůže apod.), tak i z oblastí nadřízených, tedy z mozku. Na úrovni míšního segmentu dochází tedy k prvnímu stupni řídícího automatismu. Tento automatismus není schopen řídit pohyb cílený, chtěný, jde o automatismus nižší úrovně, který je schopen aktivovat jen jednotlivé svalové skupiny.