§3
NEMOCNÉ DÍTĚ
(1) Rodič který se stará o nemocné dítě má neomezené volno až do úplného uzdravení dítěte včetně lázeňské péče.
(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit rodiči starající mu se o nemocné dítě zdarma oběd. Rovněž je povinen vyslat babičku na hlídání dítěte, aby si rodič v klidu nakoupil. Nesežene-li babičku, jde nejbližší nadřízený.

§4
POLEDNÍ PŘESTÁVKA
(1) V době od 12 do 15 hod. je polední přestávka. Jestliže si pracovník potřebuje něco zařídit, je povinen to udělat během pracovní doby. Během polední přestávky, rovněž po skončení prac. doby a zejména během dovolené je zakázáno vyřizování
soukromých záležitostí, protože se staráme o zdraví
našich spolupracujících.
§5
DOVOLENÁ
(1) Pracovník má nárok na 30 dní placené dovolené v létě a 25 dní placené dovolené v zimě.
(2) Při odjezdu na dovolenou dostává pracovník kapesné ve výši 3 měsíčních platů v měně státu, kde tráví dovolenou.

VYHLÁŠKA

ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 15. ledna 1999
o dodatku k zákoníku práce

Ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví:


§1
VŠEOBECNĚ
(1) Práce má být odpočinkem a proto jakékoli přepracování je nepřípustné. Bude-li zaměstnanec přistižen, že se při práci potí, bude okamžitě propuštěn.
(2) Minimální mzda za hodinu strávenou v práci
je 195,-Kč.

§2
ZAČÁTEK PRACOVNÍ DOBY
(1) Začátek pracovní doby si určí každý zaměstnanec sám. Před začátkem práce se podává občerstvení.
(2) Při práci je dovolené si zpívat, přičemž ostatní zaměstnanci jsou povinni práci přerušit a přidat se ke zpívajícímu. Zaměstnavatel je povinný obstarat hudbu.
(3) Když zaměstananec při práci usne, ostatní musí v tichosti opustit pracoviště a do konce pracovní doby mají volno.
(4) V nepřítomnosti vedoucího mají pracovníci volnou zábavu.
(5) Každý zaměstnanec si musí do práce nosit noviny nebo časopisy, protože vzdělávat se je jeho povinnost

Ekologické informační systémy

Humanistická environmentalistika
1. Úvod do EIS
2. Mezinárodní EIS
3. EIS budované českou státní správou
4. EIS budované mezinárodními nevládními neziskovými organizacemi
5. EIS budované českými nevládními organizacemi
6. Příklady EIS budované zahraničními i českými firmami
7. Právo na informace v České republice
8. Veřejné knihovny a environmentální výchova
1. Člověk a ŽP v historii
2. Globální problémy současného světa
3. Základy environmentální politiky
4. Vývoj mezinárodní environmentální politiky
5. Nástroje environmentální politiky
6. Environmentální a globální etika
7. Environmentální výchova

Závěr

Více jak třicet let po probuzení „ekologického svědomí“ lidstva knihou Silent Spring se podařilo dosáhnout určitých dílčích úspěchů při řešení problémů vztahu člověka k jeho životnímu prostředí. Zlepšilo se životní prostředí ve vyspělých zemích, výrazně se podařilo snížit materiálovou a energetickou náročnost výrobků. Částečným úspěchem je i zpomalení populačního růstu v rozvojových zemích. Celkové zatížení životního prostředí ale stále růste kvůli příkrému růstu spotřební úrovně, největším nebezpečím je hrozba klimatických změn, vymírání druhů, v rozvojových zemích dále šíření pouští, odlesňování a degradace půdy, nedostatek pitné vody. Přestože celková životní úroveň světa se zvyšuje a šíří se gramotnost, v absolutních číslech se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími, jejichž životní úroveň stále klesá, zvyšuje.

Nepodařilo se dosud eliminovat terorismus, který na konci 20. století nabývá nových forem. Znepokojující je rovněž rozmach islámského fundamentalismu, ale i rasismu.
Stále dochází k četnému porušování lidských práv, téměř třetina lidstva žije v zemích s autoritativním režimem (Čína, Malajsie, Indonésie, africký region). V důsledku globalizace roste význam nadnárodních společností, často bohatších než celé státy. Ty se v některých případech chovají environmentálně uvědoměle (např. pojišťovny investují do výzkumu klimatických změn), častěji ale přispívají k drancování surovin v chudých regionech. V důsledku kulturní globalizace se sice šíří euro - americký koncept lidských práv, gramotnost a další výdobytky, místní kultury ale ztrácejí svoji identitu a splývají s globálním trendem., což vede často k pocitům vykořeněnosti a ztráty kulturních tradic.

Nebezpečí pochází i z velikého rozšíření zbraní. V 90. letech přibylo na Zemi jaderných mocností (Indie, Pákistán), spekulace provází diskuse o výzbroji bakteriologickými a chemickými zbraněmi. Nebezpečné jsou i malé zbraně - nejvíce obětí v konfliktech 20. století mají na svědomí malé zbraně, jako samopaly a nášlapné miny. Novým typem zbraně se stávají počítačové sítě, ochota států zapojovat se do mírových operací je podmíněna medializací tématu.

Lidská práva, intersociální vztahy

• průměrné vojenské výdaje klesaly v období 1988-1997 o 4,5 centu ročně
• v roce 1984 dávaly rozvojové země průměrně 6,1% HDP na vojenské výdaje, v roce 1994 pouze 2,6 procent
• v roce 1997 opustilo domov hledalo útočiště před válkou 22,7 mil osob
Po rozpadu bipolárního světa na konci 80. let 20. století se svět nestal bezpečnějším. V 90. letech vypukla řada lokálních, často velice krvavých konfliktů - ve Rwandě, Somálsku, Kuvajtu, bývalé Jugoslávii, Afghánistánu, Čečensku i jinde. Novým fenoménem byly časté zásahy Spojených národů do těchto konfliktů, zpravidla provázané bouřlivými diskusemi. Neschopnost OSN zasáhnout v některých případech (Čečensko) vyvolává diskusi o nutnosti reformy této organizace. Oprávněná je i obava z nové regionalizace světa na zájmové oblasti lokálních mocností. Pozitivním signálem naopak je pokles vojenských výdajů ve vyspělém i rozvojovém světě.

Na komerční bázi

je používáno zhruba 100 000 chemických látek, které představují neodhadnutelné riziko pro lidské zdraví i životní prostředí. Těžko odhadnutelné důsledky má také komerční vývoj geneticky upravených organismů používaných pro zemědělské potřeby. Přestože zastánci genetických modifikací mluví o naději pro řešení potravinového problému lidstva, obávají se ochránci přírody narušení současných ekosystémů nově vypěstovanými druhy. Přestože některé experimenty tyto obavy potvrzují, jsou geneticky upravované potraviny stále vyvíjeny.