Je znepokojivé,

že prohlubování chudoby se potkává se současným růstem spotřební úrovně - vytlačující výdaje na jídlo, vzdělání a zdraví. Spotřební vzorce jednání motivují lidi, aby více času věnovali vydělávání peněz, namísto rodině, přátelům či společenství. Tyto trendy se zdají být dále posíleny a akcelerovány globalizací, kterou se budu zabývat v jiné kapitole. Přestože největšími konzumenty zůstávají vyspělé země, hrozí paradoxně největší environmentální problémy právě nejchudším zemím.

S posunující se představou o optimální míře blahobytu rostou finanční nároky a s ní i zadluženost spotřebitelů - v USA domácnosti ušetří jen 3.5% svých příjmů, polovinu toho, co před 15 lety. Brazilští spotřebitelé, zejména z řad nejchudších obyvatel, dluží celkem 6 mil. USD.

priklad:
Některé environmentální dopady spotřeby v chudých zemích:
• zhruba miliardě obyvatel 40 rozvojových zemí hrozí ztráta obživy způsobená vyčerpáním rybích lovišť
• v roce 2050 bude pravděpodobně 1-2,5 mld obyvatel Afriky a arabských zemí čelit nedostatku pitné vody
• ztráty tropických pralesů za posledních dvacet let: Latinská Amerika 7 mil ha, Asie a subsaharská Afrika 4 mil ha každá
2,7 mil lidí umírá na následky znečištění ovzduší, z toho 2,2 mil kvůli znečištění ovzduší v interiérech, za toho 80% z rozvojových zemí

Propagace

spotřebního životního stylu vede k pocitům sociální exkomunikace pro ty, kteří nedosáhli průměrné životní úrovně a současně stále posouvá představu o optimální hranici této úrovně:
Průzkum z amerických domácností ukázal, že od roku 1986 do roku 1994 se zdvojnásobila představa o výši optimálního příjmu potřebného pro uspokojivou životní úroveň. Mění se vymezení pojmu „nezbytnost“. V roce 1980 měli obyvatelé Brazílie, Chile, Malaysie, Mexica či Jižní Afriky třikrát tolik automobilů na obyvatele, než Rakousko, Francie či Německo, když byli před 30 lety na stejné příjmové úrovni.

Tytéž zdánlivé rozpory

najdete též v evangeliích Lukášových:neboť tento evangelista psal své evangelium a rovněž skutky apoštolské teprve za padesát let po Mně, ale také jeho evangelium jest snůška toho, co sehnal horlivým vyptáváním na Mne a na apoštoly.
Vše co napsal, poslal do Athén svému známému příteli Theofilovi,který pak zase napsal evangelium z evangelia Lukášova a obohatil je mnohými přídavky, ale někdy také přemístil do něho leckterou nesprávnost, z níž pak vznikly některé rozpory, zvláště v přirozeném smyslu litery, jmenovitě Mé nejvýš tyranské vystupování v tak zvaném “posledním soudu“, které naprosto nesouhlasí s krátkým, dosud ještě jedině nejsprávnějším evangeliem Janovým, avšak duchovně připouštějí vždy osvětlení - a o tomto a ještě o lecčems jiném promluvím ve slově příštím. A tak na tom zatím zůstane.

• 1973-1993 růst spotřeby energie o 40%
• 2 mld lidí mají omezenou nebo žádnou
příležitost využívat elektrickou energii
• od roku 1950 pět krát vyšší spotřeba fosilních paliv
• od roku 1960 dvakrát vyšší spotřeba vody
• od roku 1960 čtyřnásobné zvýšení
objemu rybolovu v mořích
• za posledních 25 let vzrůst spotřeby dřeva o 40%,
zdvojnásobení objemu výroby dřeva a papíru za posledních 20 let
• více než polovina dřeva
a tři čtvrtiny papíru prodány do vyspělých zemí
• stablizace spotřeby mědi, oceli,
dřeva a j. surovin na hlavu v zemích OECD

V posledních letech se naproti tomu snížil nárůst spotřeby materiálních zdrojů. Zásluhu na tom mají objevy nových rezerv a trend preference úspor a ekoefektivity. Výzvou se stává dematerializace - ve většině zemí OECD se podařilo stabilizovat spotřebu základních materiálů jako je měď, ocel, dřevo na hlavu a dokonce v některých zemích došlo i k jejímu poklesu.

Ekonomický růst

je podmíněn růstem spotřeby energie a surovin. Světová spotřeba energie vzrostla ve srovnání s rokem 1973 do roku 1993 o 40%. Příčinou toho je rostoucí populace a také ekonomický růst v rozvojovém světě. Více než 2 mld lidí ovšem mají stále velice omezenou nebo žádnou příležitost energii využívat. Celkově se světová spotřeba fosilních paliv od roku 1950 zpětinásobila, spotřeba pitné vody zdvojnásobila od roku 1960, čtyřikrát se zvýšil objem rybolovu v mořích, o 40% vzrostla za posledních 25 let světová spotřeba dřeva.

Z v tabulce

uvedených čísel je znát, že přestože v absolutních číslech celková spotřeba lidstva zvýšila, netýká se růst blahobytu všech. Významného rozvoje došel zejména asijský, resp. východoasijský region, mezi jehož hlavní problémy dnes patří zejména porušování lidských práv v existujících totalitních režimech. Naopak katastrofálním vývojem prošla Afrika. Kvůli nerovnoměrnému rozložení bohatství existují ve společnosti veliké intrasociální rozdíly - což se týká i vyspělých zemí. I rozdíly intersociální jsou ohromující. Celkově zůstává situace v rozvojových zemích - zejména afrických - stále alarmující.

Podstatné je

dosáhnout změny ve vzorcích výroby a spotřeby - tj. je třeba dosáhnout toho, aby spotřebitelé při vědomí souvislostí mezi kupovaným výrobkem a jeho dopady na životní prostředí sami zvažovali, zda jej opravdu potřebují a zda nemohou dát přednost obdobnému, ale úspornějšímu výrobku. Celkově se od roku 1950 světová spotřeba zšestinásobila (ve srovnání s rokem 1975 zdvojnásobila). Pozitivní dopady jsou zřejmé - stovky miliónů lidí zvýšily svoji životní úroveň, mají k dispozici teplou vodu, elektřinu, mohou si dopřávat více dovolené a volného času. Přesto neznamená růst spotřební úrovně současně růst lidského štěstí. Výzkumy prokázaly, že největší procento Američanů se cítilo šťastnými v roce 1957, od té doby dochází k poklesu, který je současně sledován více než dvojnásobným ekonomickým růstem. Pro lidské štěstí začínají hrát roli i jiné faktory - například kvalita životního prostředí či zvyšování sociální propasti mezi nejchudšími a nejbohatšími.

Každá civilizace se v průběhu svého vývoje musela vyrovnávat s konfliktem mezi potřebou růstu a ekologickými limity. Od 19. století se z původně lokálních problémů staly problémy globální. Na globální úrovni nyní řešíme problémy environmentální, interkulturní i antroposociální. Úspěšné zvládnutí těchto problémů je předpokladem jakékoliv rozumné vize dalšího vývoje.

Lidstvo

• 80% lidstva zaznamenává růst spotřeby
• více než 1 mld lidí deprimována v uspokojování základních lidských potřeb, v roce 1993 žilo 1,3 mld lidí pod úrovní bídy, ženy častěji než muži
• průměrný roční příjem je 5000 USD na jednoho obyvatele; více než 1,3 mld lidí žije z méně než 1 USD denně
• pokles reálného příjmu v první polovině 90. let pro 1,5 mld lidí
• 100 ze 174 zemí OSN ohrožuje bída

Rozvojový svět

• 5,3% ekonomický růst v rozvojových zemích v letech 1992-6 (oproti 3,1 procentnímu růstu v 80. letech)
Asie
• 6,1% roční růst ve východní Asii za stejnou dobu a dvou procentní růst v jižní Asii
• roční spotřeba energie na obyvatele 28,5 Gj
Afrika
• průměrně 20% pokles spotřeby průměrné africké domácnosti oproti době před 25 lety
• roční spotřeba energie na obyvatele 12 Gj

Globální problémy současného světa

Vyspělé země
• 2,3% roční růst spotřeby na jednoho obyvatele ve vyspělých zemích za posledních 25 let
• roční spotřeba energie na obyvatele Severní Ameriky 342 Gj, 131 Gj v Evropě a Střední Asii
• pod úrovní bídy žije 7-17% obyvatel vyspělých zemí
• více než 100 mil. strádá chudobou, nemá vlastní domov
• 37 mil. je nezaměstnaných
• 200 mil. se patrně nedožije věku nad 60 let

Podle Petra Jelínka je hlavní faktor přispívající k šíření onemocnění AIDS chudoba. „Chudoba je způsobena především nevzdělaností a v některých oblastech neexistující infrastrukturou, dále špatným stavem zdravotnictví a školství, odrážejícím se nejhůře na venkově, šíření epidemie však přispívá i život ve městech.“
Zveřejněné informace jsou jen stručným výtahem z informací, které zazněly během diskuse. Celé znění shrnutí je k dispozici na stránkách AMO pod odkazem Diskuse.
Za všechny kolegy podílející se na fungování tohoto projektu se těším na setkání na dalších diskusích!

Zbytek

Zbytek nakažených připadá na děti. Z těchto 40 milionů nejvíce infikovaných žije v regionu subsaharské Afriky.“ Situaci v Jihoafrické republice dokumentoval velvyslanec této země u nás, MUDr. Lehoko: „V samotné JAR žijí asi čtyři milióny lidí infikovaných virem HIV, asi u 200 tisíc lidí se již projevily příznaky onemocnění AIDS. Lze očekávat, že počet infikovaných i nemocných se bude nadále zvyšovat v důsledku rizikového chování sexuálně aktivní části obyvatelstva. V roce 2000 zemřelo na AIDS 120 tisíc obyvatel JAR, do roku 2010 podlehne podle odhadů této nemoci dalších 545-635 tisíc obyvatel republiky.“

Zatímco MUDr. Lehoko pohovořil o problémech onemocnění AIDS v regionu Jižní Afriky, MUDr. Brůčková se věnovala statistikám Světové zdravotnické organizace a programu UNAIDS.
„Na světě neexistuje žádné místo, které by zůstalo ušetřeno před pustošivými vlivy HIV/AIDS,“ zahájil své vystoupení MUDr. Lehoko a toto zvolání snad nejlépe charakterizuje současný stav, který v rozšíření onemocnění AIDS na Zemi panuje. MUDr. Brůčková tento fakt vyjádřila statisticky: „Ke konci roku 2001 bylo na celém světě dle odhadů WHO a UNAIDS infikováno virem HIV na 40 milionů lidí. 37 milionů nakažených představují dospělí — z toho 17,5 miliónu tvoří ženy.

boj proti AIDS

O tom, že se projekt Svět zdraví a zdravotnictví, který vznikl v rámci Asociace pro mezinárodní otázky, dále rozvíjí, svědčí v pořadí druhá uskutečněná diskuse, tentokrát o problematice HIV/AIDS, přesněji o perspektivách boje proti AIDS. Tato diskuse se konala opět na akademické půdě 2. lékařské fakulty v Motole v únoru 2002 a svá vystoupení na ní měli následující hosté: Marie Brůčková (Státní zdravotnický ústav), Petr Jelínek (student Filozofické fakulty UK; dobrovolník programu prevence AIDS v Mozambiku), Noel Lehoko
(velvyslanec Jihoafrické republiky v ČR).