Afrika Východní Asie a Tichomoří Evropa Latinská Amerika Severní Amerika Západní Asie Arktida a Antarktida
Půda: degradace x x x x - x 0
Lesy: ztráty, degradace x x 0 x 0 x ?
Biodiversita: pokles, narušování biotopů x x x x 0 x 0
Pitná voda: nedostatek, znečištění x x 0 x 0 x 0
Moře a pobřežní zóny: degradace 0 x x x 0 x 0
Atmosféra: znečištění 0 x x x 0 0 x
Města a průmyslové oblasti: kontaminace, odpady 0 x 0 x 0 x x
Vysvětlivky:
stabilní stav zvýšení snížení nejsou informace
0 x - ?

Ve světě

roste i produkce domácího i průmyslového odpadu. V průmyslovém světě se za posledních dvacet let jeho produkce ztrojnásobila, v rozvojových zemích se patrně zdvojnásobí v průběhu příští dekády.
Problémem zůstávají emise do prostředí - zatímco zdroje fosilních paliv se zatím vyčerpání neblíží, emise skleníkových plynů představují reálné nebezpečí pro stabilitu světového klimatu. Emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily. Většina vědců, sdružených do mezinárodní organizace IPCC je přesvědčena, že lidský podíl na probíhajících klimatických změnách je nesporný. Změny klimatu jsou považovány za nejzávažnější současnou environmentální hrozbu, je pravděpodobné že na jejich vrub lze připsat teplotní anomálie, hurikány a další neobvyklé klimatické jevy konce 90. let. Přestože se problém kyselých dešťů podařilo ve vyspělých zemích takřka vyřešit díky odsíření tepelných elektráren, zůstává problémem v rozvíjejících se chudých zemích. Nebezpečná zůstává také stále se ztenčující ozónová vrstva. Přestože na problém ztenčování ozonosféry lidstvo reagovalo zákazem emisí ozón ničících látek, budou tyto plyny ještě několik let vystupovat do ovzduší, problém bude kulminovat v prvních dvou desetiletích 21. století.

Počet všech druhů na Zemi byl v roce 1995 odhadnut na 14 milionů, z toho vyhynutí v průběhu nadcházející dekády hrozí 1-11 procentům. Snižuje se počet rybích rodů, zhruba čtvrtina současného počtu je ohrožena vyhynutím a dalších 44 procent bylo vyloveno k jejich biologickému limitu. Rychlost vymírání divokých druhů je asi 50-100 krát vyšší než přirozená. Vymírání druhů je znepokojivé nejenom z etického hlediska, ale i z hlediska ohrožení ekologické stability a nevypočitatelných potenciálních ekonomických ztrát.

Především nevhodné zemědělské praktiky způsobily, že více než 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Protože zemědělská produkce ve světě stále roste, lze očekávat, že se zemědělství některých států bude setkávat s vážnými problémy. Odhaduje se, že již bylo degradováno 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy.
Pokračuje i odlesňování - v letech 1980 - 1990 bylo ročně odlesněno 12.1 mil hektarů. K největšímu odlesňování docházelo v tropických oblastech a příčinou bylo získávání půdy pro zemědělství. Od roku 1970 klesla zalesněná plocha na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.

Vážné problémy začíná představovat nedostatek pitné vody - jestliže dnes žije 8% světové populace v zemích (20 zemí především subsaharského regionu), kde se projevuje silný nedostatek pitné vody a dalších 25% v zemích, kde je situace jen o málo lepší, předpokládá se, že budou-li současné trendy pokračovat, budou v roce 2025 žít v zemích s vážným nedostatkem pitné vody dvě třetiny lidí. Dostupné pitné vody přitom stále ubývá - ze 17000 m3 v roce 1950 poklesly její stavy na 7000 m3.

Jednoznačné nejsou ani globální environmentální trendy. Stav životního prostředí se podařilo stabilizovat a zlepšit ve vyspělých regionech - západní Evropě a severní Americe. Současně ale vyspělé regiony stále představují největší environmentální zátěž v globálním měřítku - jsou největšími producenty skleníkových plynů, spotřebiteli dřeva a dalších surovin. Životní prostředí naopak se zhoršuje v chudých regionech.

Znečištění životního prostředí:

• ze 17 tis m2 dostupné pitné vody v roce 1950 klesá stav na dnešních 7 tis m2
• 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Degradováno bylo 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy. 500 mil lidí žije na degradované půdě
• od roku 1970 pokles poměru zalesněné plochy na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.
• Rychlost vymírání 50-100 krát vyšší než přirozená. Vyhynutí hrozí 1-11 procentům v příštích 10 letech.
• za posledních 20 let se ztrojnásobila produkce průmyslového odpadu ve vyspělých zemích
• emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily, průměrný roční růst v poslední dekádě byl o 1,3%, pokles emisí byl zaznamenán pouze v Evropě.
• do roku 2050 bude v ozonosféře pět krát více ozón ničících látek, než dnes
• nejvyšší počet přírodních katastrof se odehrává v nejchudších regionech - Africe, jižní a jihovýchodní Asii

V souvislosti s Afrikou

je možné mluvit o rozvojové katastrofě. V důsledku nerozvážných investic v 60. a 70. letech a ropné krizi se země zejména subsaharského regionu silně zadlužily a vzápětí zkrachovaly. V větší části regionu panuje politická nestabilita, tlak na ubývající zdroje prohlubuje mezikmenovou rivalitu, která vede k výbuchům občanským válek. Devadesátá léta jsou svědky propadání Afriky do malthusiánské pasti - k postupnému regresu dochází ve všech ukazatelích, výbuchy násilí v Somálsku, Rwandě, Kongu se stále opakují a přelévají do dalších zemí. Region je dále těžce decimován nemocí AIDS - v některých zemích je virem HIV nakaženo až 20 procent obyvatel.

populační růst

Znepokojivé jsou příčiny zbrždění populačního růstu - kromě úbytku obyvatel ve vyspělých evropských zemích se na nich mj. podílí drastická populační politika dvou nejlidnatějších států světa - Číny a Indie. Politika jednoho dítěte sice v Číně zbrzdila populační růst, ale vedla k rozšíření případů zabíjení nově narozených holčiček. Demografická rovnováha se tak v Číně významně vychýlila, což povede k mnoha negativním společenským jevům. Rozumná populační politika naráží na nepochopení rovněž v důsledku kulturních a náboženských tradic, špatnému sociálnímu zabezpečení, nedostatečnému přístupu k antikoncepci, nerovným právům žen.

Očekávaná délka života

(což je důležitým indikátorem zdraví) při tom ve většině zemí roste. Výjimkou jsou opět země subsaharské Afriky a východní Evropy. Zanedbatelný růst zaznamenaly země Latinské Ameriky. 840 mil lidí na světě dnes trpí podvýživou, 20% má obtíže s přístupem k pitné vodě a 50% k zdravotnickému či hygienickému zařízení. Kvůli nemocím způsobeným pitím znečištěné vody zemře ročně 5 mil lidí.
Ve všech zemích dochází k pokroku v šíření vzdělanosti (byť v subsaharské Africe jen velice pomalu). Počet negramotných klesl v rozvojovém světě na 29% v roce 1993.

Populace a kvalita lidského života

• stabilizace světové populace na 9,5 mld lidí v roce 2050
• 840 mil. lidí dnes trpí podvýživou
• 20% lidstva má problémy s přístupem k pitné vodě
• 50% lidstva má problémy s přístupem k zdravotnickému či hygienickému zařízení, každý rok zemře 5 mil lidí na onemocnění způsobená znečištěnou vodou
• 29% lidstva bylo v roce 1993 negramotných
Vzhledem ke zpomalení demografického růstu v řadě zemí se podle zprávy ustálí světová populace v roce 2050 na 9.5 mld lidí, z toho 8 mld bude žít v rozvojovém světě. To je sice více, než 7.7 mld, které doporučovali autoři Mezí růstu jako počet obyvatel, pro které by bylo možné nalézt dostatek zdrojů pro život na slušné úrovni, je to ale o mnoho méně než katastrofické odhady počítající se 14 mld obyvatel do roku 2100. K nakrmení takové masy lidí bude potřeba vypěstovat 10 miliónů tun obilí ročně. Populační tlak posiluje tendenci k odlesňování, přílišné pastvě a přílišnému zemědělskému zatížení krajiny.

Některé rozvojové země

(např. Čína) ovšem již čistější technologie začínají používat.
Přesto, že problémy životního prostředí zajímají mnohem více obyvatele vyspělých zemí než rozvojových, zůstávají vyspělé země nejvýznamnějšími spotřebiteli:
• Dítě narozené v průmyslovém světě přispěje do celkové spotřeby a znečištění tolik, jako 30-50 dětí narozených v rozvojových zemích.
• Pětina světové populace žijící v nejbohatších zemích se podílí na 53% emisích CO2, zatímco nejchudší pětina jen 3%. Chudé státy s vysokým počtem obyvatel (Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko) se řadí k zemím s nejvyššími emisemi CO2. Přesto množství emisí na hlavu je v Číně 2.7 t a v Mexiku 3,9 t, zatímco v USA 20,5 t a v Německu 10,2 t.

Je to způsobeno

jednak nižší schopností jejich ekonomik vyrovnávat se s problémy, orientací na zemědělství či prvovýrobu, vysokými intrasociálními rozdíly při velice slabé úrovni sociálního zabezpečení. Největšími problémy příštích let budou zejména vyčerpání rybích lovišť a nedostatek pitné vody. Problémem zejména rozvojových velkoměst jsou problémy se silně znečištěným ovzduším. Používání zastaralých technologií zvyšuje dopady znečištěného životního prostředí na lidské zdraví v rozvojových zemích - emise ze spalování olovnatého benzínu způsobují, že v Bangkoku více než 70 000 dětí ztratí čtyři a více bodů IQ jako následek narušení vývoje mozku. V Latinské Americe je podobnému riziku vystaveno 15 miliónů dětí ve věku do dvou let.