Propagace

spotřebního životního stylu vede k pocitům sociální exkomunikace pro ty, kteří nedosáhli průměrné životní úrovně a současně stále posouvá představu o optimální hranici této úrovně:
Průzkum z amerických domácností ukázal, že od roku 1986 do roku 1994 se zdvojnásobila představa o výši optimálního příjmu potřebného pro uspokojivou životní úroveň. Mění se vymezení pojmu „nezbytnost“. V roce 1980 měli obyvatelé Brazílie, Chile, Malaysie, Mexica či Jižní Afriky třikrát tolik automobilů na obyvatele, než Rakousko, Francie či Německo, když byli před 30 lety na stejné příjmové úrovni.