NADMĚRNÁ KONZUMACE ALKOHOLU

Pití alkoholu a alkoholismus jsou spojitým problémem. Konzumace alkoholu se pohybuje v rozmezí od úplné abstinence až po pravidelné “těžké” pití. Tento spojitý charakter problematiky požívání alkoholu vedl k nové definici problémů s ním souvisejících.

Hazardní, rizikové pití je konzumace s pravděpodobnými zdravotními důsledky - u mužů je to více než 350 g (35 jednotek) alkoholu týdně, u žen 210 g (21 jednotek) alkoholu týdně.

Škodlivé pití je konzumace, při níž dochází k poškození duševního nebo somatického zdraví.

Konzumace je vyjadřována v jednotkách. Jednotka je rovna 10 g alkoholu, tj. množství, které je obsaženo v 1 sklence vína a 1 stopce destilátu.
V zemích západní Evropy má konzumace alkoholu sestupný trend. V zemích střední a východní Evropy naopak spotřeba stoupá. Jsou samozřejmě značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a oblastmi dané ekonomickými a kulturními rozmanitostmi a tradicemi. Dalším povážlivým jevem je stoupající konzumace mezi ženami a mládeží.

Průměrná spotřeba alkoholu v ČR v roce 1995 byla 9,4 l stoprocentního lihu na 1 obyvatele, čímž se řadíme k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu. Přitom se zvyšuje frekvence spotřeby alkoholických nápojů, zejména u žen a nejmladších věkových skupin.

§ 230 tr. zák. – účast na sebevraždě

(1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let, na těhotné ženě nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté.

Objekt tč : lidský život (více jsou chráněny ty osoby, které snáze podléhají vlivu jiných – viz. 2 odst.)
Objektivní stránka : jednání pachatele spočívající v tom, že jiného k sebevraždě pohne anebo jinému k sebevraždě pomáhá
Subjektivní stránka : vyžaduje se úmysl

Pokus sebevraždy ani sebevražda nejsou trestným činem. Trestání by nebylo ani účinné, ani účelné, nemělo by smysl. Trestná je účast na sebevraždě, pokud spočívá v tom, že pachatel pohne jiného k sebevraždě, nebo v tom, že pachatel jinému k sebevraždě pomáhá. Prostředky jsou podobné jako u návodu a pomoci. Sebevrah sám se trestného činu nedopouští.
Svedení a pomáhání k sebevraždě je pachatelstvím, nikoli účastenstvím. Donutí-li pachatel jiného k sebevraždě násilím (fyzickým či psychickým), dopouští se vraždy.

24/86 : Sebevražda je úmyslné způsobení smrti sobě samému. Pro naplnění znaků trestného činu účasti na sebevraždě podle § 230 odst. 1 tr. zák. proto nestačí, že pachatel měl účast na události, při které si jiný sám způsobil smrt neúmyslně. Pro naplnění znaku „pohne jiného k sebevraždě“ podle § 230 odst. 1 tr. zák. nestačí, že pachatelovo zlé zacházení bylo objektivně příčinou sebevraždy. Je třeba, aby se pachatel zle choval k jinému s úmyslem, aby tím vzbudil u něho rozhodnutí spáchat sebevraždu.

§ 220 tr.z. – vražda novorozeného dítěte matkou

Matka, která v rozrušení způsobené porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let.

Objekt trestného činu : lidský život právě narozeného dítěte
Objektivní stránka : viz. jako u TČ vraždy
Subjekt (pachatel tč) : žena po porodu
Subjektivní stránka tč : úmyslné zavinění

Zvláštní duševní stav pachatelky v době činu způsobený porodem, je důvodem mírnějšího posuzování vraždy novorozeného dítěte matkou. Jde o výjimečné rozpoložení matky, které má původ ve fyziologických procesech, vyvolaných porodem.
R 25/92 : Rozrušení způsobené porodem je zvláštní znak trestného činu podle § 220 tr.z. a není možné ho zaměňovat s obecnými podmínkami trestní odpovědnosti, vyjádřenými v ustanoveních o nepříčetnosti a zmenšené příčetnosti. Pro posouzení otázky, zda obviněná jednala v tomto psychickém stavu, je rozhodujícím podkladem posudek znalce-porodníka. Přitom není podstatné, zda byly narušené schopnosti obviněné rozpoznat nebezpečnost svého jednání a ovládnout ho.

§ 219 tr.z. – vražda; § 220 tr.z. – vražda novorozeného dítěte matkou; § 230 tr.z. – účast na sebevraždě

§ 219 tr.z.- vražda

(1) Kdo jiného usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let.
(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dvou nebo více osobách,
b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
c) opětovně,
d) na těhotné ženě,
e) na osobě mladší než patnáct let,
f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci,
g) na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo
h) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.
Odst. 1 = základní skutková podstata, odst. 2 = kvalifikovaná skutková podstata
- objekt trestného činu : lidský život
- objektivní stránka tč : jednání spočívající jak v konání, tak v opomenutí Vražda = nepravý omisivní delikt (tj. účinek může být způsoben jak jednáním tak opominutím, vražda tedy může být spáchána jak např.zastřelením, otrávením, uškrcením, tak i opominutím pečovat o osobu, která si nemůže sama pomoci, např. malé dítě, nemocná osoba atd.)
- následek = smrt člověka
- subjekt tč : kdokoli, kdo je trestně odpovědný (fyzická osoba , příčetná, která dovršila patnáctý rok věku)
- subjektivní stránka tč : úmyslné zavinění
- předmět útoku :živý člověk i dosud nenarozené dítě (od začátku porodu)
Z hlediska lékařského je smrt delší dobu trvající proces, z hlediska práva je to okamžik. Je věcí právního řádu, aby určil, který okamžik v procesu postupného odumírání organismu má právní význam. Za rozhodující se bere ten okamžik, kdy proces zániku organismu se stává ireversibilní (tj. neschopný být uvedený v původní stav).
Náležitosti zjištění smrti : uvedeny v § 10 zák. č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
K pojmu „zvlášť surovým způsobem“: vražedný útok s extrémně vysokou, výraznou mírou brutality, která se podstatně vymyká z rámce běžného u většiny trestných činů tohoto druhu (ubíjení oběti, devastace jejího těla)
Př. :Vražda osmdesátiletého muže dvěma pachateli, kteří po otevření dveří jeho bytu srazili poškozeného na zem, zabalili mu hlavu do pláště a ukopali a rozdupali ji. (jde tedy o způsob usmrcení poškozeného)
K pojmu „zvlášť trýznivým způsobem“ : záleží na subjektivním prožívání útoku jeho oběti (jde o mimořádně vystupňované útrapy pro poškozeného)
Př.: usmrcení vyhladověním, nedostatkem vody, dlouhodobým rdoušením atd…
Opětovně znamená, byl-li pachatel již za předchozí vraždu potrestán

Úkoly znalce : 1. Zúčastnit se ohledání místa činu
2. Provést zevní prohlídku a pitvu oběti
3. Stanovit příčinu smrti a popsat veškerá zranění zjištěná na těle oběti a stanovit mechanismus vzniku
4. Určit příčinnou souvislost mezi zjištěným poraněním a smrtí oběti
5. Zjistit, zda zranění vznikla zaživa či až po smrti oběti + pořadí vzniku jednotlivých zranění
6. Stanovit, jakým směrem a jakou silou byl veden útok, popř. určit vzájemné postavení útočníka a oběti
7. Popsat chorobné změny a jejich podíl na smrti
8. Stanovit, zda bylo možné včasnou pomocí odvrátit smrt
9. Popsat případné známky obrany oběti
10. Určit dobu smrti
11. Určit dobu přežívání a schopnost jednání oběti po vzniku jednotlivých zranění
12. Zjistit případné ovlivnění oběti léky, ethanolem či jinými látkami
13. Určit skupinovou příslušnost krve oběti a prohlédnout podezřelého či obviněného, popsat a posoudit zjištěná zranění, odhadnout dobu a mech.vzniku

Další viz. str. 556 (Soudní lékařství)