Vohnoutská politika

se vyznačuje nejčastěji tím, že slíbí něco zadarmo. Například nějaké přídavky.
Vohnouta nenapadne, že aby stát mohl rozdávat, tak že musí napřed někde (=někomu!) vzít. Vohnout má rád, když se vláda rozhodne posilovat přerozdělovací prvky, protože z toho kouká něco bez námahy. Například komunistická vláda se zcela orientovala na vohnouta jako stavební kámen společnosti, protože správně tušila, že pokud se jim povede i zbytek obyvatelstva konvertovat na vohnouty, mají vyhráno a mohou tu zůstat tisíc let. Vohnoutovi je totiž všechno úplně ukradený a pojmy jako demokracie a svoboda slova nemají pro vohnouta prioritu. Vohnout zásadně není proti potlačení lidských práv tu či támhle, protože to pro něj není důležité - to co vohnout potřebuje, pivo, fotbal a flákat se - mu zajistí jakýkoli režim.