dialog

Zamířil jsem do prostor, kde se podávají svačiny a našel tam ulejvající se vohnouty. Následoval tento dialog :
- Co tu děláte, když máte pracovat?
- Je půl desátý. To my máme svačinku. Čtvrt hodiny.
- Ale já snad ráno jasně povídal, že dnes v půl desátý přijedou Oni. Takže svačinka se ruší.
- To nejde! Na svačinku máme nárok podle zákoníku práce. Po čtyřech hodinách práce, jak říkal pan
Špidla.
Se skřípěním zubů jsem musel odtáhnout a doufat, že vepřové hlavy naberou zpoždění.
(Na svačinku jsem si taky posvítil. Neměli na ni žádný nárok, vohnouti mizerní).