Jinak řečeno,

vohnout je vychytralej línej parchant, co nikdy za nic nemůže a vždycky všechno ví. Vohnout také žije v tom, že to, co je mu nepohodlné, za něj udělá někdo jiný.
Znáte to. Černej jezdec jede tmou. Cyklista na neosvětleném kole jedoucí v noci po setmělé silnici a orientující se instinkty nočního ptáka je bezesporu vohnout. Uvažuje asi takhle : proč já bych se víc namáhal a roztáčel dynamo, případně vybíjel baterky, když mne snadno uvidí jiní? Vohnout v tomto případě přenesl elegantně svoji povinnost být viděn na někoho jiného s povinností vidět.
Zajímavý je vztah vohnoutů ke jejich nadřízeným. Pro vohnouta, tím spíš aktivního, je šéf něčím, co úplně náhodou přišlo ke svému nadřízenému postavení, ale jinak je to ze zásady úplný pitomec. Vohnouti často prezentují svojí profesionální realitu tak, že oni dělají co můžou, ale ten nahoře to vždy zmrví.