Zatímco

na dvojvrcholu zmrdovy pyramidy štěstí stojí úspěch a dominance, pro vohnouta má hlavní význam jeho vlastní pohodlí. Zatímco zmrd proplouvá životem s cílem být co nejdřív big boss a top man, udávat příkazy a mít kožené křeslo a mobilní telefon, každý ráno seřvat podřízené a večer pít whisky v klubu, nemají pro vohnouta uvedené atributy žádnou cenu. Nelze to ovšem chápat tak, že by vohnouti byli přírodní muži (a ženy) bez mocenských ambicí, pro které je důležité dělat svoji práci bez ohledu na její prestiž - což by bylo jistě chvályhodné - ale je za tím prostě a jenom vohnoutova lenost a neochota. Vohnout prostě nehne prstem, dělá zásadně jen to, co musí, a i to se snaží ošulit tak, aby měl klid a nikdo ho neotravoval.