Membrána

nervové buňky neuronu je schopna vytvářet vzruchy a převádět je. Vzruch se šíří po povrchu této membrány až do svého plného vyčerpání. Chová se tedy podle zákona "vše nebo nic" - vznikne-li jednou, celý děj proběhne až do svého konce. Je zřejmé, že ve stadiu podráždění nemůže membrána, a tím i celý neuron setrvávat. Střídají se klidová období a období vzruchu. Množství uvolnitelné energie je nutno v období klidu nahradit. Nestane-li se tak, nemůže nervová buňka pracovat. Proto pozorujeme, že při sérii vzruchů rychle po sobě vznikajících dochází po určité době k zastavení činnosti. Kromě této specifické funkce má neuron též funkci výživnou, která se děje transportem buněčné protoplasmy (zde axoplasmy) uvnitř buněčného těla do výběžků - dendritů a axonu. Je-li axon ve stadiu lability, tj. ve stavu aktivace, rychlost transportu axoplasmy se zvýší. Je to potvrzením jevu, že funkce neuronu má vliv na výživu vláken vlastních i vláken svalových, ke kterým axon vede.