Pracuji

ve velké expandující firmě, kde měsíčně nastupuje do prvního pracovního poměru řada absolventů po škole. I já byl před lety v této situaci a mám tedy možnost určitých srovnání. Zaznamenávám určitou diferenciaci mezi nastupujícími vysokoškoláky, a to sice rozpad na dvě skupiny :
Slušný poctivý mladý člověk nastupuje do firmy s tím, že tam již existují jisté zaběhané rituály, jež musí pochopit a zapadnout coby součástka do mozaiky celého systému. Ví, že nemá téměř žádné praktické znalosti a že musí nejprve jako houba nasáknout potřebné vědomosti a pak že může provést více nebo méně dílčí změny na systému tak, aby fungoval lépe. Nabyté poznatky skloubí s jeho životní vizí a utvoří to, čemu se říká osobní styl. Je radost s nimi pracovat, ale znám jich relativně málo.